Jak charakterizovat člověka s podnikatelským myšlením?

Průměr: 5 (1 vote)
Sociální sféra a podnikatelské vyhlídky
Rozhovor Karoliny Rasi-Hedberg s Andresem Falconerem, Ronaldem Meijersem a Arnaudem Mourotem
Požádali jsme o rozhovor dva odborníky z mezinárodní asociace Ashoka, která se zabývá podnikáním v sociální sféře a hovořili jsme s nimi u kulatého stolu o podnikatelském myšlení, korporátním leadershipu a leadershipu sociální sféry.

Je obecně známo, že v dnešním světě korporací je podnikatelské myšlení ceněné a poptávané mnohem více než v dobách minulých. Zaměstnavatelé vyhledávají ty, jejichž všestrannost ovlivní organizaci na všech úrovních hierarchie. Kreativita, rozhodování, schopnost a ochota riskovat, umění řešit problémy, sebevědomí, nezávislost, touha po úspěchu, inspirativní leadership: výčet kvalit dnešních zaměstnanců je opravdu dlouhý a všechny jsou částečně formulovány profilem podnikatelského myšlení.

Chtěli jsme se o fenoménu podnikatelského myšlení dozvědět víc a požádali jsme proto o rozhovor dva odborníky z mezinárodní asociace  Ashoka, která se zabývá podnikáním v sociální sféře. Naše pozvání k diskusi u kulatého stolu přijali Arnaud Mourot, Country Manager společnosti Ashoka France a Andres Falconer, Country Manager společnosti Ashoka UK. Spolu s místopředsedou představenstva společnosti Ronaldem Meijersem, Krauthammer jsme hovořili o podnikatelském myšlení, korporátním leadershipu a leadershipu sociální sféry.

Schopnost začít od nuly

Je podnikatelské myšlení vrozené? “Podnikatelské myšlení představuje určitý způsob chování a je charakterizováno pocitem, že se člověk rodí s určitým posláním. “Výsledky takového myšlení jsou viditelné i přesto, že vznikají prakticky od nuly.” říká Andres Falconer.
“Podnikavý člověk je někdo, kdo kolem sebe vidí příležitosti, má dostatečné sebevědomí riskovat a touhu něco dokázat. A ke svým činům nepotřebuje souhlas.” dodává Arnaud Mourot.
“Podnikaví lidé v zásadě nerespektují pravidla, pokud jim tato pravidla nedovolí dosáhnout toho, co chtějí.” říká Ronald Meijers, “Ostatní se na ně dívají jako na někoho, kdo je ochotný riskovat. Oni však na sebe takto nepohlížejí. V jejich případě se jedná o určitou zlobu či obavu o konkrétní věc, která je žene k uchopení naskytnuté příležitosti.

Angažovaní radikálové

Jaké jsou tedy schopnosti a kvality korporátního lídra či podnikatele v sociální sféře, kteří disponují podnikatelským myšlením?
“Nejsem si jist, zda podnikatelé pouze vyhledávají příležitosti k obchodům. Mnoho z nich má ve skutečnosti dlouhodobé vize a plně chápe potřeby dnešní společnosti.” říká Mourot a pokračuje: “Navíc jsou přesvědčeni o svých postojích a těžko se jich vzdávají. Nejenom, že jsou schopní vtáhnout do svých aktivit ostatní - jsou také schopní svoje myšlenky přetavit do určité hybné síly, která pak žene okolí stejným směrem”. Meijers dodává: “Lídři s podnikatelským myšlením přichází s něčím, co nikoho jiného předtím nenapadlo. Jsou radikální, nedodržují pravidla, mění plány a jednoduše nadchnou pro svou věc ostatní - vlastně jsou to určitým způsobem vysoce angažovaní radikálové!”

Nastává sbližování podnikání v sociální a korporátní sféře?

Začínáme chápat podstatu této myšlenky. Lidé s podnikatelským myšlením nepotřebují souhlas druhých, jsou vášnivými vizionáři s touhou uspět a schopností inspirovat a angažovat druhé. A když ve svém poslání neuspějí?
“Podnikavci začnou v takovém případě pracovat na nové věci. Jestliže se nudí, upnou prostě svou pozornost na další ze svých brilantních nápadů.” říká Falconer. “Samozřejmě, že vhodné prostředí a pozitivní přístup okolí hodně napomáhá. V některých kulturách je podnikatelské myšlení ceněno více, v jiných méně. Takže v případě neúspěchu může vždy člověk začít znova.”
Všichni tři souhlasí, že mezi sociální a korporátní sférou není v podnikatelském myšlení velký rozdíl. “Podstata spočívá v tom, že podnikaví lidé chtějí podvědomě dělat něco, čeho by ostatní nebyli schopni.“ Podnikatel v sociální sféře má poslání a záměr něco změnit v samotné společnosti. Tento postoj často vychází z osobní zkušenosti.” říká Falconer. “Podnikatel v sociální sféře na rozdíl od korporátní cítí jasnou zodpovědnost a jedná nesobecky. Říká se tomu sociální odpovědnost.” dodává Meijers.
Co se mohou lidé z korporátního prostředí naučit od podnikatelů v sociální sféře a naopak? “Lidé v korporátní sféře velmi často ztratí zájem o jejich původní podnikatelský záměr, jde jim o pouhé generování materiálních statků. Podnikatelé v sociální sféře by takovým lidem mohli pomoci redefinovat smysl jejich podnikání. A na druhou stranu by se mohli od korporací poučit o vytváření ekonomické hodnoty firmy a zapracovat na lepší organizaci provozních činností.
“Samozřejmě je mezi oběma sférami určitý rozdíl, ale také lze definovat možná propojení. I charitativní činnost je provozována v podnikatelském duchu. A sbližování těchto dvou sfér je skutečností.” odpovídá Falconer.

Jaké dovednosti a přednosti jsou potřeba získat?

Je zřejmé, že touhu po úspěchu, vysokou angažovanost či pocit poslání nemůžeme ostatní naučit. Právě tyto kvality charakterizují podnikatele z korporátní a sociální sféry. Jelikož je podnikavý duch v dnešní době ceněn hodně vysoko, zeptali jsme se, co lze v této oblasti pro lídry obou sfér udělat.
Meijers odpovídá: “Podnikavost nelze naučit, ale můžeme podporovat zaměstnance v aktivitách, pro které se rozhodnou sami a nebudou potřebovat souhlas někoho jiného. Můžeme je naučit akceptovat dopady jejich činů, dobré či špatné, a podílet se na jejich koučinku při objevování smyslu jejich práce. Je třeba jim pomáhat vidět věci, které je inspirují a dodávají energii. Můžeme je naučit ovládat strach - Je to opravdu taková katastrofa, když se něco nepodaří? Vždyť to můžeme zkusit znova!” Mourot souhlasí: “Je to o přístupu, který zvolíte při řešení problémů a managementu rizik. A tento přístup může každý z nás změnit. Je třeba se naučit prohrávat a začínat od nuly. Jen tak se příště nevzdáme při prvním neúspěchu. Neúspěch je totiž první krok k dosažení nové mety.



O společnosti Ashoka

S cílem napravit dlouhodobé dysfunkce světové společnosti se organizace Ashoka podílí na výběru, financování a podpoře inovativních projektů podnikatelů v sociální sféře. Od roku 1981 organizace jmenovala přes 2,200 významných podnikatelů svými velvyslanci (Ashoka Fellows) ve více než 70 zemích a poskytla jim životní stipendia, profesionální podporu a přístup k partnerům v rámci její globální sítě. 
Od roku 2009 Krauthammer na základě své CSR politiky podporuje organizaci Ashoka. Do dnešního dne byl v rámci vzájemné spolupráce zajištěn trénink 60 podnikatelů ze sociální sféry.

Research

Každý nový manažer velmi rychle zjistí, že v managementu je velmi těžké dělat „všechno“ správně. Letošní zpráva o manažerských postupech a přístupu zaměstnanců tzv. Krauthammer Observatory, to jen potvrzuje.

Video

See video
Manage your time

2011 — 2017 © Krauthammer International